rezama

Viktorčinec II.

27. dubna 2009, rubrika KAMARÁDKY

Ták…..máme tady pondělí a taky máme po dalším námi tolik očekávaném víkendu.
Proč tolik očekávaném určitě spousta z vás tuší a pokud ne,tak vám to povím.Na víkend byl naplánován náš v pořadí už druhý sraz,Viktorčinec II.Takže chtěla bych vám trochu přiblížit tu atmosféru,i když to popsat nejde,i kdybych se sebevíc snažila.
Pohodlně se posaďte,dejte nožky hore a já začnu,nebude to zrovínka nejkratší.
Sluníčko vychází,probouzí mě ze spánku a já už cítím jemné mravenčení v břiše,to už se dostavilo takové to očekávání,jakže to vše dopadne.Jdu se podívat ještě na net a posílám pozdrav ostatním,taktéž i Zdenička a poté ještě Jájina.Ostatní holky už měly pěknej kousek cesty za sebou.Poté jsem si ještě zkontrolovala nabalené věci a přichystala se na cestu.
Byly jsme domluvené,že vyzvednu Vypravěčku a Reginu u autobusu a poté počkáme na Zdeničku na předem domluveném místě.Vyrazila jsem o něco dřív,co kdyby….
Žádný problém nebyl a tak jsem byla v Brně o něco dříve a tak jsem nakonec neodolala a koupila ještě nějaké oříšky pro nás jen tak na chuť,no co kdybychom měly málo jídla a měl někdo hlad,a taky tam na mě tak mrkaly a povídaly kup si nás.Poté jsem šla naproti Regince a Vypravěčce,autobus jim přijel opravdu načas.Jen jsem je viděla vystupovat,tak jsem je poznala a mávala,auto jsem měla ale kousek od jejich příjezdu a tak jsem pro ně zašla,naskládaly jsme se do auta a jely jsme čekat na Zdeničku.
No po chvíli čekání mě zvonil telefon,lekla jsem se co že to se děje a ona to Zdenička a hlásí mě :“Martí já jsem zakufrovala a nevím kde jsem“,tak jsme se jaly zkoumat co dále.S pomocí jejího zlatého mužíčka a taky její dobré puse nakonec zdárně trefila a zvládla vše na 1*.
Obě,tedy všechny čtyři,ale dvě auta,jsme se společně vypravily k místu ubytování.Já už se předtím byla na místě podívat a tak jsme jely,ale ouha,rozkopaly nám tam silnici a ještě si nějakej takovej,zkrátka Brňák, stoupl zrovínka k tomu rozkopanýmu a tak jsme musely jinudy.Projely jsme se po sídlišti a tudy cesta nevedla,ale nakonec jsme zdárně dojely.
Šly jsme se ubytovat,zazvonily jsme na paní a hned vstup do domu byl pro nás překvapení,jak už v diskuzi psala Vozlenka Brno je plné kasemat a tak tady asi taky jedny byly,zkrátka asi dodatečně vybudovaný samostatný vchod,ale místa moc asi nebylo.To byl náš první dojem a ne zrovínka sympatický.To nás ale ještě čekalo o hodně větší překvapení.Z chodbičky vedly nahoru schodečky a už i ty byly dosti příkré a jak jsem psala hodně úzké,ale zdárně jsme je zdolaly,i Reginka s Vypravěčkou.Poté nám paní ukázala nahoru a povídá tak tam budete bydlet,no po shlédnutí těch úzkých točitých schodů mě jímala hrůza.No ne sama za sebe,i když z výšek mám strach,ale holky šly o berlích a měly jsme spoustu zavazadel,no co vám budu povídat.Ale statečně jsme se jaly vystupovat nahoru,pán nám nabídl malou pomoc se zavazadly,ale když tak nad tím teď přemýšlím,ani jedné nenabídl že vezme tašku,jen takové ty menší,no asi věděl co to je jen ty schody vylézt.Nevadí,schody jsme sice pomaloučku s ohledem na holky zdolaly,za to by dle mého názoru holky Reginka a Vypravěčka zasloužily medaile,protože to byl opravdu výkon,s tím si myslím budou souhlasit i ostatní holky.
Po troše zaslouženého oddychu jsme prohlédly ubytování a uvelebily jsme se každá na nějakém místečku.Já zavolala Dous kde jsou a varovala jsem jí,to aby neměla šok z těch schodů,byly už na přestupové zastávce,takže kousek.
Než dojely tak jsme si v klídku vypily svou první kávičku a nebo čajíček,rozdaly si první dárečky, a ony mezitím dorazily v plné síle.Musím říct,že byly opravdu hodně rozčarované tím samostatným vchodem,a to jsem je předem varovala.K tomu musím jen napsat,protože Dous z toho byla smutná,že za to jak to ve skutečnosti vypadalo nikdo z nás nemůže a myslím si že paní to naschvál neříká nikomu,protože by tam těch ubytovaných asi moc neměla.
No a už to nastalo,některé jsme se ještě neviděly , no ne že by jsme se neznaly,jedna tedy tu byla,kterou jsme neznaly(Kačenka),ale získaly jsme zase novou kamarádku,zkrátka představování a vítání.Pak si holky taky daly kávičku a čajíček a taky trochu odpočinku.Při tom jsme neustále povídaly,ze začátku takové ty věci,jaká byla cesta a ty jsi která a tak podobně,přitom jsme holkám taky rozdaly dárečky a na to i ony nám.Všechny jsme se shodly na tom,že nám zde už jen chybí stromeček a pustit si koledy a už by byly vánoce.Jelikož už byla pokročilá doba a žaludky se hlásily,domluvily jsme se že půjdeme omrknout nějakou tu hospůdku.Tak jsme zase zdolaly schodečky v opačném směru a šly hledat.Hospůdku jsme našly,nebudu jmenovat,ne že bych nechtěla dělat reklamu,ale mám k tomu své důvody a myslím že holky vědí jaké,zkrátka žádná jména a určení místa tu nebude.Vypadala docela slušně a tak jsme se usadily.Poté jsme si daly pití a vybíraly jídlo,to zde mělo docela originální jména.Všechny si je samo nevybavím,ale některá vám přiblížím.Tak třeba „Ptačí chlupatice chlupatá“ to bylo kuřecí v bramborové těstíčku,nebo „Hruď na zeleno“ to byly kuřecí prsa s brokolicí,no a takových pokladů tady měly,ani vybrat jsme si nemohly.Také jsme mezitím zavolaly Dorce a Mladě kde jsme a ony než jsme začaly jíst dorazily,sama ani teď nevím jestli to trvalo dlouho a nebo ony přijely taky brzo,nám to utíkalo rychle.Takhle jsme tam strávily nějakou tu chvilku,mohla být i delší,ale měli tam nějakou akci a tak v 6 nás slušně požádali o placení.V hospůdce jsme ještě předaly dárečky Dorince a Mladě,Dorinka nám taky přivezla malej dáreček,ale hlavně že přivezly holky samy sebe,představily jsme se všechny,no a samozřejmě podrbaly všechno možné.
Tam už se naše konverzace občas ubírala takovým směrem….,no né že by špatným směrem,ale kdyby nás někdo poslouchal,řekl by,že ty baby musej být řádsky trhlý.Notně k tomu přispěl i ten samotnej jídelníček,ty jejich zvláštní názvy,ještě pro vytvoření obrazu nějakej-„Pták na klacku“,“Běhna běhavá“,“Ohnivý kola“.Taky občas se někdo přeřekl a taky přidal nějakej ten vtípek,zkrátka bylo veselo.Přitom jsme přišly na to že jsme všechny zapomenuté a taky musné a máme sraz černého,některé je teda zatím jen hnědé,uhlí.Pak jsme se odebraly k „domovu“(dočasnýmu).Mlada se s náma rozloučila,Dorinka ještě zůstala,a my pomaloučku,polehoučku šly.Cestou jsme klábosily,jelikož taky nebyla zrovínka kartoučká tak hlavně Reginka musela občas odpočinout.Tak jsme tam potkaly i naši policii.Podezřele se po nás koukaly,asi ještě tak krásnýý ženský,taky tolik,neviděli.Nejprve šli v protisměru,pak se otočili a šli za náma,to zrovínka Reginka potřebovala jak říká ona „si fetnout“,nestačil jí dech,a tak se jen usmívali a ona jim povídá „Že mě neseberete,já už takhle fetuju dlouho,ale ještě mě nezavřeli.“Očividně z toho měli srandu,ale jeden byl takovej milej a tak jí odpověděl
„Paní když to děláte takhle veřejně,tak vás nechceme,my bereme jen ty co to dělaj tajně.“Tak jsme se nasmály a šly pomale dál.Úspěšně jsme došly zpátky k ubytování,zdolaly ty nešťastné schody a usadily jsme se v jednom z pokojů.Tery potřebovala trošku jiné dobrůtky než my a tak jsme zajely do místního hypermarketu,Tesca,bylo od ubytování co by kamenem dohodil,koupily jsme ještě nějaké vody,to abychom neměly žízeň,no a začaly si užívat společné setkání.Samozřejmě jsme nachystaly všechny dobrůtky co jsme která dovezly,no nevím,nevím holky,jestli toho opravdu nebylo málo a jestli nemám příště vzít ještě něco víc,,to byla opravdu jen sranda.Posedaly jsme si ,každá si udělala pohodlíčko jak to jen šlo a začaly jsme klábosit.No povím vám že občas sledovat všechny dalo velkou práci,ale zvládly jsme to bez újmy na zdraví a dokonce jsme se ještě i něčemu přiučily.To víte,my to tu ale nechtěly tak nějak moc rozvádět,ale takový „ejakulační pobyt“ a ještě když jsme tam měly „intenzivní kur..“,tak to pak dá člověku zabrat.Ještě k tomu když jsme zapomněly vzít ptákoměr,no tak…….Zkrátka příště to napravíme a pomůcky vezmeme s sebou,holky já si ještě na nějaké vzpomenu.Taky jsme si naplánovaly společné podnikání,myslím že takové ještě tady nikdo nemá,jen musíme dorozdělit funkce,už máme „bordel mamá“,manažera,myčku nádobí,zdravotnici,poradkyně,příjmovou vysoce kvalifikovanou pracovnici,tam je potřeba mít hodně zkušeností,no a zbytek fukncí ještě musíme zkrátka probrat.Taky holky zaměstnance nezapomeňte vyfotit a klientelu tu už seženeme.Na začátek vezmeme náš karavan a pak seženeme ten autobus a nebo maringotku,ta bude asi lepší,ale nebojte to vychytáme,jen ještě název,toho našeho pojízdného ……. nemáme.
Tak jsme prožily krásnej večer,až tak nějak pozdějc se s náma rozloučila i Dorinka a my ještě klábosily do noci.Napovídaly jsme toho spoustu a hlavně jsme se nasmály tak jak už dlouho neé.Ono smát a smát je taky někdy rozdíl.Když už brečíte smíchem a bolí vás břicho,tak to už je oparvdovej zdravej smích a ten taky nejvíc léčí a pomáhá,takže bych mohla říct,že ten náš pobyt,ať už to byl jakýkoli??,byl ozdravnej.
Spalo se nám taky krásně a vyspinkaly jsme se do růžova,ani se nám nechtělo odjíždět.
Ráno jsme se v klídku nasnídaly a poté po sobě trochu poklidily,holky já se musím až stydět,až teď jsem si uvědomila,že já tam neumyla ani jeden talířek,ani jsem se k tomu nehlásila,já ostuda,takhle to nechat jen na vás,ale já to příště napravím.Pak už bylo načase aby se některé chystaly k odjezdu.To už bylo pak v takovém frmolu,že i to loučení bylo takové nějaké rychlé,ani jsem si nestihla všimnout a holky už byly pryč a mě bylo smutno.Zůstaly jsme tam ještě já se Zdeničkou a Regina s Vypravěčkou,těm to jelo až okolo páte hodiny a my byly autem a tak jsme s nima počkaly a pomohly jim sejít ty schody.Já pak vyvedla Zdeničku na dálnici a druhým sjezdem jsem se vrátila do města a odvezla holky k autobusu,i když měly čas,ale aby nemusely cestovat městskou a jela jsem koupit grilované kuřátko(mezitím jsem měla hovor z domova,to abych je koupila) a pak už jen směr domů.
Doufám že jsem svým líčením navodila trochu atmosféru našeho Viktorčince a těm co tam byly připomněla ty krásné chvíle.
Na závěr bych jen chtěla dodat, jak už někde zaznělo „V podstatě jsme úplně nomální,Úďo.“a ještě taky „Vo tom to je.“
Takže holky bylo to opravdu super a ještě teď mám naplněnou dušičku a taky srdíčko a už se na vás příště moc a moc těším.Mám vás ráda.